Zabrousily jsme do odborných knížek, abychom vám vybraly zajímavé okamžiky z krbařiny, konkrétně pak jak asi vypadl vývoj krbové vložky? Naše představa vypadala asi takto – z velkého otevřeného hradebního topeniště se postupně ohniště zavírá, upravuje a tvaruje do dnešních luxusních krbových obestaveb. No a vskutku. 🙂 

Podle dostupných pramenů již v 18. století zaznamenáváme snahu zvýšit účinnost krbu – toho klasického otevřeného. V této době byly konstrukce “krbových vložek” instalovány přímo do tělesa krbu a můžeme tedy tvrdit, že se jednalo o předchůdce krbových vložek, které známe z dnešní doby.

Krbové vložky se ve světě rozšířily až kolem roku 1960, u nás až v roce 1970, kdy se projevila první energetická krize. 

Vzestup na popularitě

S postupným vývojem krbových vložek získávala tato vytápěcí tělesa na popularitě. Jednoduché kovové “krabice” totiž zvyšovaly účinnost topidla, ze sálavého topení se rázem stal systém topení teplovzdušný, přebytečné teplo se začalo ukládat v akumulačním plášti či se teplo vehnalo do teplovodního topení. Zdá se tedy, že objev krbových vložek s sebou nese spoustu výhod. 

Výhody krbových vložek

Moderních krbových vložek je dnes nepřeberné množství. Proč si ale místo stavěných kamen vybrat právě tento moderní způsob vytápění?

Krbová vložka:

• se poměrně rychle vyhřeje na provozní teplotu (cca 15 min),

• má vysokou účinnost,

• se jednoduše ovládá (otevírání dvířek, přívod vzduchu),

• a její údržba i čištění vnitřku je dostupná a pohodlná,

• je designovým prvkem a určuje ráz prostoru,

• má díky velkému prosklení luxusní pohled do plápolajícího ohně.

Ukázky naší práce:

Abychom krbovým vložkám jen nepochlebovaly, jejich užívání a v některých ohledech i jejich náročnost na provoz, přináší v určitých případech nevýhody. O tom už ale více v dalším článku.  🙂